Mládí a budoucnost

Rozhodla jsem se, že zase napíšu nějakej žvást.

Před nedávnou dobou přede mnou stála otázka, od které se bude nejspíš odvíjet celý můj život a to, na jakou vysokou jít a do jakého města. Vybrala jsem si obor Farmacie a město Hradec Králové. Chci tu jenom popsat, proč jsem k tomuto rozhodnutí došla. Kdyby to náhodou někoho zajímalo :) Samozřejmě nemůžu vědět, jak to bude za 5 let vypadat, ale vycházím ze současné situace a předpovědí. A taky z toho, že ještě na té škole nejsem a nedrtím se na zkoušky, tudíž budu opravdu slušná a objektivní a zdržím se kdejakých blbých poznámek o pavědách a paoborech. Takže pokud to vezmu z více pohledů:

1) Uplatnění a shánění zaměstnání - podle mě nejdůležitější věc, na kterou by se měl člověk zaměřit, já si ji vyhledávala u všech oborů, které mě zajímaly a mám dobrý pocit z toho, že jdu tam, kde je nezaměstnanost asi 0,005%. K čemu vám totiž je, že jste něco vystudovali a jste kdejakej Dé Er, když si nenajdete práci, a ačkoliv to může znít lákavě, na pracáku už to tak lákavé nebude, tam je to spíše smutné. Chytrá kamarádka, co vystudovala matematiku, je Ing. a nemůže najít práci... a to si ještě představme, že matematika je perspektivní oproti třeba takové politologii, kde je uplatnění šílené. Další plus je moje laskavá konkurence, kromě mých spolužáků (ze kterých to vždy vydrží 5 let asi 300) se do toho započte 100 lidí z Brna a to je vše na celou republiku. Jasně, mít vlastní lékárnu nebude sranda, ale zní to slibně, ne?

2) Obliba předmětů a sama záliba v obor - řada lidí považuje tento faktor za nejdůležitější, já ho považuji za druhý, z výše zmíněných důvodů. V mém případě to byla trošku spekulace. Dříve jediné, co mi šlo, byla angličtina a čeština, jenomže mi to samo osobně přišlo jako neatraktivní. Angličtina mě baví z důvodu cestování a komunikace s lidmi a to samo o sobě mi tak nějak nestačí. Nehledě na to, že třeba takové slohovky mě nebavily poslední 3 roky na gymplu už vůbec. Já si prostě ráda píšu svoje blbosti a nemám ráda, že musím splňovat nějaké požadavky a vědět, co je to hyperbola a prožívat všechnu literaturu, když mám oblíbené jen některé knížky. Tudíž překladatelka, tlumočnice, učitelka angličtiny - ne. Ale co teď? Zastávám názor, že osud neexistuje, i když možná mi byl tento názor předurčen... nicméně chci říct, že věřím, že sama můžu ovlivnit všechno, proto jsem se zapsala na chemii a celý rok měla rozvrh nabitý chemií (2 předměty) a chodila na doučko z fyziky a drtila se biologii. Proč? Tyhle předměty mi připadaly nejzáhadnější a nejzajímavější. A k tomu se přidal fakt, že mě to začalo bavit. Nikdy jsem v tom nebyla dobrá, nemohla jsem se za svoje výkony pochválit, ale bavilo mě to a cítila jsem, že je to to správné.

3) Výběr města - Já měla na výběr Brno nebo Hradec Králové a přestože Hradec je nejkrásnější město v republice (někdo mě vyzývá na souboj?), rozhodovala jsem se podle školy, studia a kvality vzdělání a podle vědecké činnosti. Vyhýbala jsem se Brnu i proto, že by mi asi pak nedali kolej, ale bydlení bych si třebas našla, takže to jsem tolik neřešila. Nechtěla jsem do Olomouce a je to celkem ironické, protože jsem tam dělala přijímačky na zubní lékařství. A jak mi to bylo vtloukáváno do hlavy, že musím být doktorka, tak mě to omrzelo, ale jsem za to ráda, protože bych nebyla tam, kde jsem.

4) Plat - No v současnosti velmi důležitá věc, ale já to tak neberu, ani zrovna moc nemůžu, pokud mám dělat ve zdravotnictví žádná sláva. Ale máš, cos chtěla holka. Věřím tomu, že se dá žít šťastně s průměrným platem. A mám vlastně plno důkazů i kolem sebe. Štěstí a peníze na sebe nemají vliv. A navíc farmaceuti nebrečí kvůli platům například jako doktoři, kteří mají ještě víc a studium a zodpovědnost téměř vyrovnané.

5) Prestiž - Na tohle kašlu velice. Bylo na mě kladeno pár argumentů. Jeden z nich byl, že lidi nebudou znát moje jméno a budou jenom říkat "jdu do lékárny" a ne "jdu za paní doktorkou blabla". Tohle mi nevadí, beru to jako veliké plus. Další byl, že můžu jít rovnou prodávat boty do Bati. S tímhle nesouhlasím - chci mít sexy bílý plášť a nové boty smrdí více jak léky. Navíc v lékárnách se prodávají boty zdravotní, takže tůdle. Žádnou slevu ti nedám, babičko! A poslední argument, že budu vypadat jako prodavačka. A víte, že existují hezké prodavačky? Poslední argument většiny lidí, že farmacie okrádá lidi o peníze a farmaceuti jsou nezodpovědní - nu ano k té první části kam se každý dopracoval, to má, nicméně tohle není pravda, peníze se sypou jinam. A k té druhé poznámce nezodpovědní jsou především politici... my aspoň máme před sebou 5 let těžkého studia, ale všude se dá narazit na blbce.

6) Zodpovědnost - Nesplést se a všímat si chyb, které dělají doktoři. Pokud jim lékárníci volají, prý jim většinou odpovídají stylem "tak si vydejte co chcete, stejně to tak pořád děláte." :)

7) Zahraničí - Moje škola prý vyhoví každému, kdo zažádá, tudíž v páťáku chci minimálně na půl roku pryč. Anglie, Švédsko, Korea, cokoliv!!:) Hlavně země, kde farmaceut je pořád to, co v Česku byl před 200 lety.

Odhánět každý den feťáky, vysvětlit ječící stařence, že čípky nejsou to samé jako vaginální tablety, dědovi poradit s výběrem lubrikačního gelu a uklidnit slečnu, žádající těhotenský test. Kdo by takovou práci nechtěl?

PS: Pokud to vypadalo, že mám něco proti doktorům, omlouvám se, nemyslela jsem to tak. Hlavně doufám, že medici a farmáci, tak jak se budou potkávat na kolejích, budou dobrá banda.